Historie obce

Ždírec, původně Sirtsch (slovansky Žděrec) je prastarou vesnicí, která je připomínána již v 11. století. První písemné zmínky o obci jsou už z  roku 1052, kdy daroval kníže Břetislav I. poplatky odváděné zdejším usedlíkem, jménem Obid, staroboleslavskému kostelu. Název vsi vznikl z pojmenovávání prací při jejím zakládání, tj. odstraňování lesů - žďáření. Zprvu se jednalo o manské sídlo se dvorem, o kterém je zmínka ze 13. století.

V roce 1412 se v pramenech uvádí informace o Ulrichovi ze Ždírce, který patřil jako man k panství Houska. V roce 1432 část vsi koupil Jan ze Smiřic, a tak se ves rozdělila mezi dvě panství. Majitelé se střídali a po husitských válkách vlastnil část vsi Dobran ze Všelis a druhou Máček z Doubravice. V roce 1532 prodal Petr Týn z Týna ves Václavu Hrzánovi z Harasova, který ji připojil ke svému panství Houska a tím vesnici opět spojil. V 16. století je v historických pramenech informace, že ve vsi stála výsadní krčma a že ještě v 17. století zde byl panský hostinec.  V místě usedlosti č.p. 14 býval poplužní dvůr, který stál ještě v letech 1605 - 34.  
Bořejov. Farnost na Bořejově je doložena rejstříkem papežských desátků/registra decimarum papalium/ k roku 1352. Patronátní právo nad kostelem, jakož i právo dosazovat faráře, měli zpočátku místní vladykové, leníci nedalekého hradu Houska. Kostel byl původně dřevěný. Farnost zanikla v roce 1427, zřejmě v důsledku husitských válek. Na místě starého dřevěného kostela byl v letech 1700 - 1703 postaven tehdejším majitelem panství Janem Vilémem z Kounic nový filiální kostel sv. Jakuba. V letech 1725 - 1727 byla postavena nová fara a Bořejov měl tehdy i vlastního faráře.Od ostatních staveb se fara odlišuje svou dispozicí a valbovou střechou, která se tehdy na chalupách nepoužívala. V roce 1825 byla ke kostelu přistavěna věž se zvony.

Obec s oficiálním názvem Ždírec vznikla v roce 1850 a to již s osadami Bořejov a Ždírecký důl.V roce 1861 zde byla postavena kaple svatého Jana Křtitele, v roce 1885 zde byl založen spolek hasičů. Škola vznikla již v 18. století v Bořejově u fary. V roce 1826 byla školní budova zvýšena o patro a škola se stala dvoutřídkou. V letech 1908–1922 byla od Doks přes Bořejov do Střezivojic zbudována silnice a v roce 1913 byl v obci vybudován vodovod.

Do rozhodnutí o odsunu Němců v roce 1945 v obci převažovalo německé obyvatelstvo.V této době žilo ve Ždírci 198 obyvatel, z toho 187 s německou národností a 11 s národností českou.V Bořejově 80 obyvatel, z toho 77 s německou národností a 3 s českou národností.Ve Ždíreckém dole žilo 36 obyvatel německé národnosti. Po odsunu Němců  přišel pochopitelný velký pokles obyvatel, přičemž osídlování Čechy probíhalo velmi pozvolna. V roce 1950 vzniklo ve vsi Jednotné zemědělské družstvo, které se však již v roce 1953 rozpadlo. V roce 1959 byly ve vsi vydávány noviny Nový Ždírec. V roce 1972 byla pro malý počet dětí zrušena škola.

V roce 1976 se Ždírec stal součástí obce Žďár. V roce 1981 byla obec Žďár včetně Ždírce, sloučena s obcí Doksy. Po roce 1980 byl okolo obce vybudován silniční obchvat.

Osamostatnění obce Ždírec se uskutečnilo až v roce 1990 odloučením od Doks.

Více historických fotografií je v sekci volný čas - zajímavosti - z historie

 Toliko z následujících pramenů:

• Friedrich Bernau: Der politische Bezink Dauba. B. Leipa 1888, s. 238;
• Encyklopedie okresu Česká Lípa. In: Českolipský deník, 2003;
• Břetislav Chromec, Místopisný slovník Československé republiky. V Praze, tiskem a nákladem “Československého kompasu”, Tisk. a Vyd. akc. Spol., 1929, Praha – Smíchov, s. 577.